top of page
Soutěžní sekce
Obory neučitelské

Barbora Bábelová
3. ročník Bc. programu Vychovatelství

a speciální pedagogika

V PŘÍPADOVÁ STUDIE DÍVKY S OSTEOGENESIS IMPERFECTA 

Anotace příspěvku:

Bakalářská práce Případová studie dívky s Osteogenesis imperfecta se věnuje problematice tohoto vzácného genetického onemocnění a jeho dopadu na každodenní život pacientky. Práce kombinuje teoretická východiska s kazuistikou konkrétního případu a snaží se dojít k obecným závěrům o možnostech zvládání tohoto onemocnění. Teoretická východiska práce zahrnují podrobný popis Osteogenesis imperfecta (OI), jeho genetické příčiny, klasifikaci jednotlivých typů a jejich projevy. Dále se zaměřují na dopad nemoci na kvalitu života, běžné problémy pacientů, včetně pohybových omezení, bolestivosti či komplikací spojených s častými zlomeninami. Součástí je i přehled dostupných terapeutických přístupů, které zahrnují farmakologickou léčbu, rehabilitaci a chirurgické zákroky. Cílem příspěvku je nejen popsat toto onemocnění z teoretického hlediska, ale především analyzovat individuální zkušenost konkrétní dívky s OI. Práce se zaměřuje na to, jak se pacientka vyrovnává s každodenními obtížemi, jaké strategie využívá ke zlepšení kvality života a jaké možnosti podpory jí jsou k dispozici. Metodika řešení zahrnuje zpracování odborných zdrojů, a především kazuistickou metodu, tedy podrobnou případovou studii jedné konkrétní osoby s OI. Výzkum je založen na rozhovorech s pacientkou a její rodinou, analýze zdravotní dokumentace a pozorování jejích každodenních aktivit. Přehled hlavních výsledků je zatím nejasný, jelikož je bakalářská práce zatím nedokončena. Závěr práce je zatím nejasný, jelikož je bakalářská práce zatím nedokončena.

Mgr. et Mgr. Světlana Círová
3. ročník DSP Speciální pedagogika

SPOLEČNĚ PRO DĚTI: ROLE SPECIÁLNÍHO A SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA V PODPOŘE SOCIÁLNĚ-EMOČNÍHO UČENÍ 

Anotace příspěvku:

Příspěvek se zaměřuje na spolupráci speciálního a sociálního pedagoga při podpoře sociálně-emočního učení dětí. Přibližuje, jak se tyto dvě profese vzájemně doplňují a jak jejich společná práce pomáhá dětem rozvíjet klíčové sociální a emoční dovednosti nezbytné pro úspěšné fungování ve škole i v běžném životě. Součástí příspěvku bude také představení skupiny, kterou jsme vytvořili jako kroužek zaměřený právě na rozvoj těchto dovedností. V něm děti prostřednictvím různých aktivit získávají zkušenosti, které jim pomáhají lépe zvládat sociální situace, porozumět vlastním emocím a rozvíjet empatii. Příspěvek vychází z konceptu sociálně-emočního učení, který je klíčovou součástí moderní pedagogiky a prevence rizikového chování. Cílem příspěvku je představit význam sociálně-emočního učení v kontextu školního prostředí a ukázat, jak efektivní spolupráce speciálního a sociálního pedagoga přispívá k rozvoji těchto dovedností. Zároveň v příspěvku bude prezentována praxe prostřednictvím kroužku, který jsme vytvořili, a inspirovat další pedagogy k podobným aktivitám. V rámci výzkumného šetření jsme využili metody pozorování chování dětí, jejich zpětnou vazbou a evaluací pokroku pomocí dotazníků. Dosavadní výsledky ukazují, že děti zapojené do kroužku vykazují zlepšení v oblasti emoční regulace, zvládání sociálních situací a vzájemné spolupráce. Pozitivní změny jsou patrné také v jejich školním chování a komunikaci s vrstevníky i učiteli. Zkušenost potvrzují, že propojení speciálního a sociálního pedagoga v oblasti sociálně-emočního učení přináší dětem významné benefity. Skupinová práce v kroužku se ukazuje jako efektivní nástroj pro rozvoj těchto dovedností.

Mgr. Kryštof Coufal

1. ročník DSP Speciální pedagogika

 

VYUŽITÍ HAPTICKÝCH RUKAVIC U OSOB S TĚŽKÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

Anotace příspěvku:

Cílem příspěvku je představení haptických rukavic, jako sofistikovanou technickou pomůcku, jejich potenciál využitelnosti u osob s těžkým zrakovým postižením, nastínit limity a rizika těchto zařízení. Haptické rukavice jsou technickým zařízením, pomocí nichž lze simulovat nejrůznější hmatové podněty. Využívají k tomu pokročilých haptických technologií, které převádějí virtuální objekty na hmatem vnímatelné podněty. Jedná se o kinestetiku, vibrace, nebo pohyby jednotlivých haptických bodů. Aplikace těchto zařízení u cílové skupiny představuje obrovský potenciál, jelikož disponují celou řadou výhod oproti interakcím s reálnými fyzickými objekty. V rámci diplomové práce byla realizována výzkumná část zaměřená na zjištění minimálního kontrastního prahu citlivosti u žáků, kteří aktivně rozvíjí své hmatové vnímání do té míry, že jsou schopni číst Braillovo bodové písmo. Tato hodnota byla měřena na testovací baterii sestrojené za tímto účelem. Výzkumný vzorek sestával z 12 žáků cílové skupiny. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že současné haptické rukavice nedosahují rozlišení potřebných pro cílovou skupinu a nedokáží tak samy o sobě simulovat celistvé objekty. K vytvoření představy celistvého objektu je ovšem možné využít hmatových iluzí. Funkčnost těchto iluzí u cílové skupiny nebyla ověřována a není tudíž možné odhadovat jejich účinnost.

Barbora Fleková

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika


 

SOCIÁLNÍ INKLUZE ADOLESCENTŮ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ DO SPOLEČNOSTI

Anotace příspěvku:

Důvodem pro výběr tohoto tématu pro mě byla praxe v dětském domově v prvním ročníku. Při rozhovoru s vychovatelkami z dětského domova jsem pochopila, že šance pro normální život po odchodu z dětského domova není pro tyto osoby vůbec lehký a většina z nich nedopadne moc dobře. Mým cílem tedy je, zjistit, jaká byla inkluze a které oblasti života byly pro dané osoby nejtěžší. Život v dětském domově rozhodně není lehký a tyto děti nemají takové možnosti, jako děti, které žijí v rodinách. V teoretické části se zaměříme na systém dětských domovů, jak to zde chodí a jak jsou děti připravovány na odchod z domova a na samostatné bydlení a hledání si práce. Praktická část je už zaměřena na rozhovory s osobami, které si tímto prošli. Konkrétně se zaměříme na určité oblasti v životě přesněji na to, jaký byl přechod z domova do samostatného života, jak se těmto osobám dařilo najít práci, jak si dokázali najít bydlení a jak zvládali plnit finanční závazky. Dále se také zaměříme na jejich partnerský život a na to, jestli pro ně hledání partnera bylo obtížnější, když neměli typický rodinný vzor.

Aneta Housovská

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika


 

POVĚDOMÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A ŽÁKŮ O NOVÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH

Anotace příspěvku:

Tento příspěvek se zabývá problematikou povědomí o nových návykových látkách mezi žáky a pedagogy na základních školách. V teoretické části je představen koncept nových návykových látek, jejich definice, klasifikace a dopad na mladistvé. Zvláštní důraz je kladen na prevenci a roli pedagogů při informování žáků. Cílem příspěvku je analyzovat míru povědomí o nových návykových látkách mezi žáky 8. a 9. ročníků a jejich učiteli. Záměrem je identifikovat mezery v jejich znalostech a zhodnotit efektivitu současné prevence. Metodologicky se příspěvek opírá o kvalitativní výzkum realizovaný formou fokusních skupin se žáky a individuálních polostruktorovaných rozhovorů s třídními učiteli a školními metodiky prevence. Hlavní výsledky jsou zatím nejasné, protože bakalářská práce je stále nedokončená. Závěr je stále nejasný, protože bakalářská práce je stále nedokončena.

Tereza Jánská

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika

PÉČE O NADANÉ V ČR A ZAHRANIČÍ 

Anotace příspěvku:

Příspěvek se zabývá v poslední době relativně často diskutovaným tématem mimořádného nadání. Ačkoliv je toto téma v centru zájmu různých odborníků již delší dobu, nemůžeme ho ani v současnosti považovat za zcela objasněné. V mnoha zemích je za nadaného jedince nejčastěji označován člověk, jehož výsledky testů inteligence dosahují hodnoty 130 a více (Terman 1926, Vondráková 2018), což je také obvykle hranice pro zařazení do výzkumu (Lu et al. 2020, Maddocks 2018). Někdy se v identifikačním procesu zohledňují ještě dimenze kreativity a motivace (Renzulli 2005). Komplexnější definice nadání zdůrazňují také další klíčové aspekty jako například asynchronní vývoj nebo koncept overexcitabilit, tyto jevy  zmiňuje například skupina autorů známá jako Columbus group (Morelock 1992). Tyto aspekty však často nejsou při identifikaci a podpoře nadaných dostatečně zohledněny. Proto je v příspěvku na nadání nahlíženo nikoliv jen jako na vysokou inteligenci a mimořádné výkony, ale jako na spektrum specifických projevů, které mají svůj základ na úrovni neurologie - například v odlišném objemu bílé hmoty mozkové (Navas‐Sánchez et al. 2016). Při tvorbě příspěvku zároveň nejsou  nadaní vnímáni jako ti, jež musí za každou cenu dosáhnout vynikajících výsledků, ale jako jedinci, kteří se potýkají se specifickými výzvami ve snaze dosáhnout vlastní životní spokojenosti, která je předpokladem rozvoje potenciálu. Cílem příspěvku je porovnat odlišné systémy péče o nadané v České republice a v zahraničí, které jsou založeny na rozdílném způsobu vnímání nadaných jedinců a jejich charakteristik. Příspěvek poukazuje na to, co funguje v jednotlivých zemích, ale také na výzvy, se kterými se tyto země potýkají. Příspěvek se zaměřuje na to, v čem by se Česká republika mohla inspirovat v oblasti péče o nadané, a v čem by naopak mohla být inspirací pro jiné státy tak, aby nadaní jedinci na celém světě měli vhodné podmínky pro optimální rozvoj v souladu s jejich specifiky a potřebami. Teoretická komparace založená na analýze zahraničních dokumentů se zaměřuje na tři oblasti – identifikaci, péči o nadané žáky ve vzdělávání a podporu nadaných dospělých. Vychází ze zkušeností Spojených států amerických, Španělska a Izraele. Tyto přístupy jsou následně porovnávány se systémem péče o nadané v České republice. Země jsou záměrně voleny tak, aby přinášely poznatky z různých kulturních prostředí s odlišným přístupem společnosti i rozdílnou legislativou, což vede k nutnosti zohlednit širší životní kontext jejich obyvatel. Tyto země se navíc problematice aktivně věnují a to nejen na úrovni výzkumu, ale především na úrovni konkrétní podpory nadaných jedinců.

Bc. Anna Košatová

2. ročník NMgr. programu Předškolní pedagogika

IZRAELSKÉ ŠKOLSTVÍ: PROMĚNY BĚHEM 77 LET EXISTENCE STÁTU

Anotace příspěvku:

Tento příspěvek se zaměřuje na vývoj izraelského školství během 77 let existence státu Izrael, s důrazem na vývoj výukových metod a pedagogických přístupů. Teoretická východiska vycházejí z historických a kulturních faktorů, které formovaly izraelský vzdělávací systém, přičemž pozornost je věnována i výzvám spojeným s masovou imigrací a jazykovou integrací v počátcích státu. Cílem příspěvku je ukázat, jak Izrael během své historie nalezl efektivní metody, jak v relativně krátkém čase integrovat cizojazyčné rodiny do vzdělávacího systému a společnosti, a to především prostřednictvím školství. Příspěvek rovněž ukazuje, jak bychom se mohli inspirovat izraelským přístupem k integraci cizojazyčných komunit do našich vlastních vzdělávacích systémů a jaké principy by mohly být uplatnitelné v českém kontextu. Metodika práce zahrnuje historickou analýzu vývoje vzdělávací politiky a srovnání pedagogických přístupů v jednotlivých dekádách. Příspěvek se rovněž zaměřuje na roli předškolního vzdělávání, které hrálo klíčovou roli v jazykové integraci nově příchozích imigrantů a ve výchově nové generace občanů. Přehled hlavních výsledků ukazuje, že izraelské školství, i přes složité historické okolnosti, dosáhlo vysoké úrovně ve vzdělávacích standardech a vyvinulo specifické pedagogické metody. Závěrem je uvedeno, jak tyto proměny v pedagogickém systému přispěly k modernizaci a globalizaci izraelské společnosti. Použitá literatura zahrnuje práce autorů, kteří se věnovali izraelskému školství, jako jsou Hillel Zaban, Noah Blass, Dorit Aram a Margalit Ziv, jejichž výzkumy a teoretické přístupy poskytly zásadní vhled do vývoje izraelského vzdělávacího systému a měly zásadní vliv na formování pedagogických metod v tomto kontextu.

Anna Kučerová

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika
 

MODIFIKACE DĚTSKÝCH HER PRO DĚTI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Anotace příspěvku:

Bakalářská práce se zabývá úpravou her, která umožňuje aktivizaci dětí s vybranými speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část specifikuje konkrétní druhy postižení. Speciální vzdělávací potřeby jsou pak roztřízeny podle jednotlivých speciálněpedagogických oborů do podkapitol – Logopedie, Surdopedie, Tyflopedie (Oftalmopedie), Etopedie, Psychopedie a Somatopedie. V těchto podkapitolách jsou blíže specifikovány druhy postižení. Dalšími kapitolami této práce jsou Volný čas a Hra. V těchto pedagogicky zaměřených kapitolách je specifikován volný čas a hra a její role v životě dítěte a jeho socializaci. Praktická část této aplikační práce se věnuje konkrétním příkladům úprav dětských her. Součástí je podrobný popis hry, její přípravy a průběhu. Ke hrám jsou pak připojeny její různé modifikace a doporučení pro danou kategorii dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem této práce je vytvořit soubor her, který může pomoci učitelům, pedagogům volného času a jiným pracovníkům, kteří by v praxi mohli využít hry při práci s dětmi.

Mgr. Jiaoli Li

4. ročník DSP Speciální pedagogika

Jiří Kantor, Jian Du, Jana Marečková, Dagmar Sedláčková, Alžběta Smrčková

Identifying Existing Critical Appraisal Tools to Evaluate the Methodological Quality of Systematic Reviews of Effectiveness in Special Education: A Cross-sectional Meta-Study

Anotace příspěvku:

Theoretical basis: Ensuring methodological rigor in systematic reviews (SRs) is crucial for evidence-based decision-making in special education, where diverse interventions and study designs present unique challenges. Critical appraisal is essential in umbrella reviews (URs) to assess the quality of included SRs. UR authors in special education often adopt or adapt existing critical appraisal tools (CATs) to suit their research needs.

Purpose of the contribution: This study aimed to (1) identify CATs used for SRs of effectiveness in special education URs and their application, (2) determine key domains across these tools, and (3) explore the extent to which CAT items were met.

Solution methodology: A cross-sectional meta-study identified CATs used in eligible URs in special education. Searches were conducted in PubMed, ERIC, Scopus, PsycINFO, the Cochrane Library, and JBI Evidence Synthesis. Thematic analysis categorized key domains across the CATs.

Overview of main results: Eleven URs employed five CATs: JBI Checklist for Systematic Review and Research Synthesis,1 AMSTAR-2,2 ROBIS,3 OQAQ,4 and CASP checklist.5 UR authors often modified these tools. Key quality assessment domains included "Method to Synthesize," "Eligibility Criteria," "Literature Search," "Quality Assessment," "Interpretation and Discussion," "Study Selection and Data Extraction," "Robustness and Certainty of Evidence," "Conflict of Interest." (shown in Figure 1), with the consistency reached across the CATs (Kendall’s W=0.342, p=0.027). The completion rate of AMSTAR-2 items was generally high across the two included URs, with the exception of those pertaining to meta-analysis, as illustrated in Figure 2.

Conclusions: Most CATs in special education assess the methodological quality of SRs of effectiveness based on internal validity, while the need for external validity evaluation remains. This study suggests drawing on existing CAT assessment frameworks to develop a discipline-specific tool tailored for SRs of effectiveness in special education, particularly refining criteria that cannot integrate data through meta-analysis, thereby enhancing the sensitivity and applicability of evaluation tools.

Pavla Ospálková

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika

VYCHOVATELÉ ASISTENČNÍCH PSŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Anotace příspěvku:

Teoretická východiska: Teoretická část se zabývá definicí asistenčního psa, druhy asistenčních psů a výběrem štěňat a vhodných plemen. Dále se zabývá předvýchovou štěněte a jeho výcvikem. Nebude chybět ani příslušná legislativa a náhled široké veřejnosti. V další teoretické části jsou více přiblížena výcviková centra asistenčních a vodících psů v České republice, z kterých účastníci výzkumu jsou. V poslední teoretické části je definován vychovatel vodících a asistenčních psů.

Cíl příspěvku: Cílem této práce je zjistit, jaké jsou zkušenosti dobrovolníků čili vychovatelů asistenčních a vodících psů od samotného přidělení štěněte, přes proces výchovy až po odevzdání psa. Přičemž součástí je i analýza rizik a výzev se kterými tato činnost souvisí. Tato práce bude vycházet nejen ze samotných zkušeností vychovatelů, ale bude jejich činnost zkoumat i z pohledu trenérů výcviku a hodnocení klientů majících asistenčního psa, jak práci těchto dobrovolníků klienti hodnotí a jaký význam tato dobrovolnická činnost vychovatelů pro ně má, a jak velkou oporou jim asistenční pes je. Dále budou vybrané informace porovnány i se zkušenostmi a dalšími specifiky výchovy asistenčního psa se získanými poznatky ze zahraničních zdrojů. Získané poznatky mohou být následně využity k vylepšení podpory vychovatelů, optimalizaci výcviku a informovanosti veřejnosti včetně zájemců o tuto činnost.

Metodika řešení: Pro praktickou část byla zvolena tematická analýza. Sběr dat probíhal v rámci kvalitativního výzkumu částečně strukturovaných rozhovorů s vychovateli asistenčních psů, vedoucí výcviku a klienty mající asistenční psy z vybraných organizací.

Přehled hlavních výsledků

1.         Jaké jsou zkušenosti vychovatelů s výchovou asistenčních psů

2.         Jakou roli vychovatelé asistenčních psů sehrávají v procesu výchovy

3.         Jaký význam má činnost vychovatelů pro klienty majících asistenčního psa

Mgr. Alžběta Smrčková

1. ročník DSP Speciální pedagogika

a Jiří Kantor, Dagmar Sedláčková, Véronique de Goumoëns, Zuzana Svobodová, Miloslav Klugar, Zachary Munn

ZKUŠENOSTI SOUROZENCŮ OSOB S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA: KVALITATIVNÍ SYSTEMATICKÉ REVIEW

Anotace příspěvku:

Východiska: Výskyt poruchy autistického spektra (PAS) se v posledních letech v populaci navyšuje.1 Jde o poruchy postihující oblasti komunikace a sociálních interakcí2 a má velký vliv na vztahy v rodině.3 Sourozenci mají velký a trvalý vliv na svůj vzájemný vývoj, socializaci či životní rozhodnutí. To platí i v případě, že jeden ze sourozenců má PAS.4 Cílem prezentovaného systematického review bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravých sourozenců osob s PAS, a na základě zjištěných výsledků doporučit možnosti podpory či přístupů k těmto jedincům.

Cíl příspěvku: Cílem příspěvku je představit výsledky systematického review, zaměřeného na zkušenosti zdravých sourozenců jedinců s PAS.

Metodika řešení: Systematické review bylo vytvořeno podle metodiky JBI pro kvalitativní systematická review.5 Byla využita třístupňová metoda vyhledávání publikovaných studií i šedé literatury. Dva na době nezávislí hodnotitelé následně uskutečnili screening názvů a abstraktů, screening plnotextů, extrakci dat, hodnocení kvality studií i syntézu dat.

Přehled hlavních výsledků: Výsledky naznačují, že čím mají sourozenci lepší porozumění PAS, tím spíše přijmou projevy svého sourozence a budou k němu mít kladný vztah. Také trávení volného času společně přispívá k dobrému vzájemnému vztahu. Z negativních zkušeností se často objevovalo agresivní či problémové chování sourozence s PAS, které zdravé sourozence trápilo hlavně pokud bylo mířeno proti nim. Mnoho účastníků uvedlo pocit ztráty „normálního“ sourozence a negativní vliv na jejich sociální život. Často se ve výpovědích zdravých sourozenců objevovalo, že se o svého sourozence s PAS museli starat, měli často větší zodpovědnost než jejich vrstevníci a zároveň se setkávali s menší pozorností od rodičů, či bagatelizováním jejich problémů. Identifikováno bylo také mnoho copingových strategií jako například čas o samotě, či sdílení zkušeností s někým kdo má také sourozence s PAS. Mnoho sourozenců vyslovilo přání být zařazen do terapií či péče která je poskytována jejich sourozenci s PAS, protože se často setkávali s nezájmem a přehlížením od odborníků.

Závěry: Všechna výše zmíněná zjištění a další byla spojena do 11 témat, z nichž byly dále vytvořeny 4 syntetizované výroky, které mají informovat tvůrce politik a poskytovatele podpory o nejvýznamnějších výsledcích.

Mgr. Anna Strnadová

3. ročník DSP Speciální pedagogika

a Nella Hrdá

HLEDÁNÍ JEDNOTY V PÉČI: DOPORUČENÉ POSTUPY PRO DĚTI SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Anotace příspěvku:

Podpora dětí se zdravotním postižením a podpora dětí v pěstounské péči vyžaduje citlivý a efektivní přístup. Děti se zdravotním postižením jsou totiž zvláště zranitelnou skupinou, která je vystavena zvýšenému riziku špatného zacházení, a v důsledku toho větší míře zapojení do služeb ochrany dětí (Shannon, Wilson, Blythe, 2023). Tento příspěvek představuje výsledky výzkumu, který zkoumal, jak sjednotit a zlepšit postupy v rámci služeb rané péče (definováno v zákoně č. 108/206 Sb., o sociálních službách) a středisek náhradní rodinné péče (právně upraveno v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonu č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) v České republice. Výzkumný tým využil metodu vícepřípadových studií a polostrukturovaných rozhovorů, aby lépe porozuměl rozdílům v současných přístupech. Detailní obsahová analýza umožnila nahlédnout do praxe pracovníků těchto služeb a odhalit klíčové faktory ovlivňující efektivitu podpory. Na základě zjištění byly navrženy dva konstrukty doporučených postupů – jeden pro službu rané péče a druhý pro náhradní rodinnou péči. Tyto postupy reflektují potřeby praxe a nabízejí inspiraci, jak sjednotit a optimalizovat přístupy napříč různými institucemi. Příspěvek prezentuje právě tyto dva sestrojené konstrukty. Příspěvek nabízí pohled na to, jaké změny mohou vést k lepší podpoře dětí a jejich rodin. Výsledky výzkumu tak mohou oslovit odborníky v praxi, tvůrce politik i všechny, kdo se zajímají o rozvoj péče o děti se speciálními potřebami.

Michaela Súdková

3. ročník Bc. programu Vychovatelství
a speciální pedagogika

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM 

Anotace příspěvku:

Ve svém příspěvku bych se ráda soustředila na problematiku volnočasových aktivit u žáků se sluchovým postižením, kteří se vzdělávají na základní škole. Konkrétně se věnuji otázce trávení volného času u žáků Základní školy pro sluchově postižené v Olomouci, kteří jsou v internátní péči. Teoretická část mého příspěvku se bude opírat o poznatky z oblasti speciální pedagogiky a volného času. Hlavním cílem tohoto příspěvku je analyzování dostupnosti a charakteru volnočasových aktivit, které jsou poskytovány žákům se sluchovým postižením v internátní péči na Základní škole pro sluchově postižené v Olomouci. V rámci výzkumu se soustředím na to, jaké volnočasové aktivity instituce pro své žáky nabízí, jak jsou organizovány a jaký mají vliv na jejich rozvoj a sociální integraci.  Výzkumnou část realizuji případovou studií instituce. Sběr dat uskutečňuji prostřednictvím analýzy dokumentace školy, která souvisí s volnočasovými aktivitami, pozorováním, rozhovory s vedoucími zájmových kroužků, které jsou na škole organizovány a dotazníky s žáky. Výsledky tohoto výzkumu poskytnou detailní přehled o současné nabídce zájmových kroužků na této škole a dále o možnostech trávení volného času, a to jak v rámci řízených činností vychovateli, tak v oblasti osobního volna žáků. Výsledky také ukazují na silné i slabé stránky těchto aktivit z hlediska rozvoje dětí. Své závěry budu následně interpretovat a prezentovat v rámci konference „Mozaika poznání“.

piktogramy-03-gold.png
piktogramy-02-gold.png
piktogramy-01-gold.png

© 2025—2024 by PdF UP v Olomouci

Pedagogická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Žižkovo nám. 5
779 00 Olomouc

bottom of page