Soutěžní sekce
Obory učitelské
Mgr. Jakub Červinka
1. ročník DSP Pedagogika
VYUŽITÍ AUTENTICKÝCH FOTOGRAFIÍ VE VÝUCE ANGLICKÉHO JAZYKA
Anotace příspěvku:
Moderní přístupy k výuce cizích jazyků stále více zdůrazňují potřebu autenticity a reálného kontextu, stejně jako mezipředmětových souvislostí a rozvoje klíčových kompetencí, které jsou popsány v rámcových vzdělávacích programech. Zajímavé ovšem je, že kurikulární dokumenty, včetně Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR), se v této oblasti zdají být zaměřeny především na textové materiály, zatímco materiálům čistě vizuálním (např. fotografie) je věnována značně menší (v některých případech téměř žádná) pozornost, a to i přesto, že právě autentické fotografie mohou představovat cenný didaktický nástroj pro obohacení a zkvalitnění výuky (nejen) anglického jazyka napříč všemi věkovými kategoriemi. Jejich začleněním do výuky lze, za pomoci správných metod, podpořit rozvoj jazykových i kognitivních dovedností a přispět k aktivnímu a smysluplnému učení v reálném kontextu. Tento příspěvek se zaměřuje na různé metody využití a analýzy autentických fotografií ve výuce anglického jazyka, přičemž zohledňuje jak receptivní, tak produktivní jazykové dovednosti a mezipředmětové vztahy. Představuje strategie, jak fotografie efektivně začlenit do výukového procesu s cílem rozšířit slovní zásobu, podpořit osvojování gramatických struktur, rozvíjet kritické myšlení, schopnost interpretace a dedukce, digitální gramotnost, historicko-kulturní povědomí a schopnost pracovat se zdroji. Jako příklady základních metod práce s autentickými fotografiemi, kterými se příspěvek zabývá, lze uvést techniky jako „Observe-Reflect-Question“, „Hide & seek“, či tvorbu a sdílení vlastních autentických materiálů a následnou práci s nimi. Představení těchto (a dalších) metod bude rovněž podpořeno konkrétními příklady a doporučeními (např. různé modifikace a variace s ohledem na jazykové úrovně, věkové kategorie či organizační formy výuky), které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy usilující o inovativní a efektivní přístupy ve výuce anglického jazyka.
Bc. Tereza Dokoupilová
2. ročník NMgr. programu Učitelství českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ, Učitelství anglického jazyka pro ZŠ
POSTAVA RUSALKY V SOUČASNÉ ČESKÉ FANTASY LITERATUŘE
Anotace příspěvku:
Teoretickými východisky pro mě byly publikace, které se věnují slovanské mytologii a rovněž průzkum, který jsem učinila a díky němuž jsem zjistila, v jakých žánrech se v současné české literatuře postava rusalky nejčastěji objevuje. Jedním z těchto žánrů je fantasy, kterému jsem se rozhodla blíže věnovat. Cílem mé diplomové práce byla analýza a komparace šesti vybraných děl, která napsali čeští autoři a která spadají do žánru fantasy. Tato díla mají společné to, že čerpají ze slovanské mytologie a v jejich příbězích se vyskytuje postava rusalky. Cílem mého příspěvku by bylo představit výsledky analýzy těchto děl, tedy jakými různými způsoby je v dnešních českých fantasy dílech vyobrazována postava rusalky a jak se daná vyobrazení liší od onoho tradičního. Pokud jde o metodiku řešení, při srovnávání šesti zvolených děl jsem využívala především poznatky z literární analýzy a interpretace. Aplikovala jsem rovněž komparaci. Co se týká výsledků mé práce, při rozsáhlém srovnávání jsem zjistila četné rozdíly v pojetí rusalky u jednotlivých autorů. Došla jsem k závěru, že všichni autoři čerpají do jisté míry z odborných poznatků o slovanské mytologii, avšak každý z nich se rozhodl posunout postavu rusalky odlišným směrem. Závěrem tedy je, že zatímco se někteří autoři drží poměrně blízko tradičního vyobrazení rusalek, jiní zacházejí ve svém pojetí daleko od zažité podoby. Setkáváme se v rámci analýzy s vyobrazením rusalek jako nádherných, infantilních a uctívaných bytostí, avšak rovněž se setkáváme s rusalkami, které lidé přinutili k prostituci, rusalkami bojovnicemi, které jsou moudré, zásadové a schopné, či s hlubším pojetím rusalek, které symbolizují špatné vlastnosti člověka a představují všechno to, co v sobě musí jedinec přijmout a současně zkrotit. Lze tedy jednoznačně říci, že každý ze zvolených autorů pojal rusalku po svém, přičemž mnohá z těchto pojetí jsou nejen obohacující, nýbrž i vyzývají čtenáře k zamyšlení.
Bc. Bohuslava Fréharová
2. ročník NMgr. programu Speciální pedagogika – poradenství
MEZIPŘEDMĚTOVÝ PŘESAH METODY SFUMATO SE ZAMĚŘENÍM NA ŽÁKY S SPU
Anotace příspěvku:
Tento příspěvek je prezentací mé diplomové práce, ve které jsme se zaměřili na výhody ale i problematiku alternativní metody čtení. Sfumato neboli splývavé čtení je ryze česká metoda výuky čtení a psaní. Tato metody se nepoužívá jen k výuce a rozvoji čtenářské gramotnosti ale i k reedukaci techniky čtení a rozvoji čtenářského návyku. Na toto téma proběhl v nedávné době rozsáhlý výzkum na Jihočeské univerzitě. Proto jsem se rozhodla při své diplomové práci zaměřit i na problematiku osob se SPU. Metoda Sfumato má svá jistá specifika, která jí dělají atraktivní nejen pro žáky ale i pro pedagogy. Na druhou stranu je tato specifičnost a jistá náročnost i jednou z nevýhod. Při osvojování jednotlivých písmen se pedagog snaží, aby se dítě s konkrétním písmenem setkávalo všude i mimo výuku českého jazyka. Využívání metody Sfumato tak ovlivňuje i jiné předměty, především „výchovy“. Snažila jsem se poukázat na náročnost této metody nejen pro pedagogy kteří ji aktivně využívají ale i pro ostatní pedagogy kteří v konkrétních třídách vyučují jen některé předměty (například ty výchovné). V rámci naší diplomové práce jsem se zaměřili především na tento mezipředmětový přesah. Vytvořila jsme obsáhlý sborník aktivit do jednotlivých vybraných předmětů s tematickým zaměřením na prvních 5 písmen které se žáci dle metodiky Sfumato učí. Následně jsem kontaktovaly pedagogy, kteří tuto metodu využívají v praxi a požádala je recenzi tohoto sborníku. Pro sběr dal jsme vytvořili recenzní dotazník. Výsledky sběru dat jsem následně analyzovala shlukovou analýzou. Z výsledků vychází že pedagogové většinou využívají metodiku poskytnutou autorkou metody, která je obsáhlá. Většina účastníků ale ocenilo kreativnost aktivit a možnost využití tematizovaných činností především v oblasti tělesné výchovy. V oblasti mezipředmětového přesahu se ale názory liší. Podle některých je provázanost předmětů snadno řešitelná. Podle některých jsou znatelné obtíže při tvorbě aktivit především ve chvíli, kdy vede hodinu jiný učitel než ten s komplexním proškolením metodou Sfumato. Podle jiných je řešení mezipředmětového přesahu zbytečné. Ve výsledku jsem ale obdržela velké množství pozitivní zpětné vazby jak na samotný sborník, tak na problematiku, kterou v diplomové práci řeším. Dle recenzí je na sborníku potřeba řada úprav. Pedagogové vyučující metodou Sfumato přesto uznávají náročnost tvorby aktivit adekvátně korespondující s výukou čtenářství bez potřebného proškolení o dané metodě. Což se ztotožňuje se skutečností, že na většině škol využívající tuto metodu jsou proškolení 1–2 učitelé (někdy i více).
Mgr. Petra Hrdinová
1. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání
VYUŽITÍ INTELIGENTNÍHO CHATBOTA PRO VÝUKU MLUVNICE ČESKÉHO JAZYKA NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Anotace příspěvku:
Teoretická východiska: Generativní umělá inteligence (AI) přináší do vzdělávání nové možnosti personalizace a interaktivního učení. Výzkumy naznačují, že správně navržené nástroje AI mohou podpořit efektivitu výuky, avšak nesprávné využití může vést ke snížení kritického myšlení žáků (Bastani et al., 2024; Ju, 2023). V českém vzdělávacím kontextu chybí systematické zhodnocení využití AI ve školách a jejího dopadu na výsledky žáků.
Cíl příspěvku: Hlavním cílem je představení výzkumného projektu, který je zaměřený na vývoj a testování inteligentního chatbota pro výuku mluvnice českého jazyka. Chatbot bude navržen tak, aby nepředával hotové odpovědi, ale aktivně vedl žáky k přemýšlení a osvojování si gramatických pravidel prostřednictvím řízeného dialogu.
Metodika řešení: Bude vyvinut inteligentní chatbot, který využívá model GPT-4o. Trénování chatbota bude zaměřeno na jazykovou složku mateřského jazyka. Testování proběhne ve školním prostředí, žáci budou při výuce pracovat s chatbotem, který bude integrovaný na webové stránky. Data budou sbírána prostřednictvím řízených rozhovorů s pedagogy a analýzy interakcí mezi žáky a chatbotem
Přehled hlavních výsledků: Projekt si klade za cíl zjistit, zda chatbot podporuje porozumění gramatickým pravidlům, jakým způsobem ovlivňuje aktivní zapojení žáků a jaké jsou jeho limity v pedagogické praxi. Důraz bude kladen na identifikaci problematických míst v komunikaci mezi žáky a AI.
Závěry: Využití AI ve vzdělávání nabízí značný potenciál, avšak jeho efektivita závisí na didaktickém přístupu a schopnosti pedagoga AI vhodně integrovat do výuky. Výsledky výzkumu přispějí k diskuzi o optimálním nasazení AI ve školním prostředí a k formulaci doporučení pro učitele.
Mgr. David Kadlec
2. ročník DSP Výtvarná pedagogika
(teorie výtvarné výchovy a tvorby)
VÝTVARNÁ VÝCHOVA JAKO PROSTOR PRO BUDOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI ŽÁKY
Anotace příspěvku:
Cílem příspěvku v rámci konference Mozaika poznání 2025 je představit koncept výzkumu s názvem Výtvarná výchova jako prostor pro budování vztahů mezi žáky. Záměrem prezentace je nejen popsat celkový kontext výzkumu, ale především ukázat konkrétní tvůrčí aktivity podporující budování otevřeného prostoru pro komunikaci a interakci mezi jednotlivými žáky ve třídě. Výzkum pracuje s metodou pozorování, rozhovoru a didaktickou analýzou výukových hodin. Z teoretického hlediska výzkum pracuje s faktem, že škola není jen poskytovatelem teoretické vzdělání, ale místem kde si žáci osvojí to, co v budoucím životě budou potřebovat. Škola a třída jsou především důležitým socializačním prostorem, ve kterém děti získávají základní kompetence pro začlenění do společnosti. I když je třída zpočátku velmi formální a je vybudována nepřirozeně, tak v této fázi tzv. sekundární socializace jedinec přechází od dětské závislosti na dospělých (rodičů) k samostatnosti, odpovědnosti, autonomii i sounáležitosti. Zakouší jiné normy, hodnoty názorya postoje. Jedinec tak poznává úplně jiný sociální prostor, který nemá jen své aspekty sociálně psychologické, ale také motivační, kognitivní a konativní vztahující se nejen na proces žákova učení, ale i na další jeho projevy, díky čemuž dochází k zásadnímu rozšíření sociálních zkušeností nezbytných pro budoucí život ve skupinách a společenstvích v dospělosti (srov. Gillerová a Krejčová, 2012; Belz a Siegrist, 2001; Lašek, 2012). Práce se třídou, která je složena z odlišných jedinečných osobností, je pro vyučující často velmi náročná a každý den je nutné řešit konflikty a nevhodné projevy chování. Klíčová je komunikace, které je sice ve škole věnována velká pozornost, ale pro vztahy ve třídě jako takové je to jen okamžik třídnických hodin, preventivních programů nebo adaptačních kurzů. Zbytek výukového prostoru je věnován frontální výuce. Výzkum reaguje na to, že i v hodinách výtvarné výchovy je možné vytvořit prostor, kde je možné rozvíjet komunikaci a řešit vztahy mezi žáky a navíc těmto tématům pomocí tvůrčích aktivit vtisknout i určitou vizuální podobu a pomocí zážitku upevnit dané kompetence.
Mgr. Klára Křivánková
2. ročník DSP Pedagogika
KOMPETENCE UČITELŮ OCENĚNÝCH GLOBAL TEACHER PRIZE CZECH REPUBLIC V KONTEXTU PRIMÁRNÍ ŠKOLY
Anotace příspěvku:
Předkládaná práce zjišťuje, jaké výukové aktivity jsou charakteristické pro oceněné učitele Global Teacher Prize Czech Republic v kontextu primární školy. Dílčím cílem tohoto předvýzkumu je identifikovat, které profesní kompetence a měkké dovednosti považují participantky-učitelky za nejdůležitější. Na základě tematické analýzy dostupných rozhovorů s vítěznými učitelkami byly kontextuálně interpretovány jejich postupy, kompetence a zkušenosti s edukací. Tento soubor strategií je představen v kontextu měkkých dovedností (vycházeno z Národní soustavy povolání) a Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (MŠMT, 2023). Účelem kompetenčního rámce je popsat vizi kvality pro přípravu učitelů v České republice. Zároveň je možno tento rámec využít při vzdělávání budoucích a začínajících učitelů, ale i pro rozvoj zkušených učitelů, aby nejen u žáků rozvíjeli kompetence, ale sami byli kompetentními vyučujícími. Příspěvek je výzkumnou sondou popisující, jakým způsobem naplňují tento rámec oceněné učitelky v kontextu primární školy. Práce pojednává o kompetencích, kompetenčním rámci a měkkých dovednostech učitelů 1. stupně ZŠ. Dále je vysvětlena odborná cena Global Teacher Prize Czech Republic, která se uděluje učitelům ZŠ a SŠ za komplexní rozvoj žáků, osobnostní a sociální růst, kooperativní výuku a diferenciaci ve výuce. Jsou oceňováni učitelé, kteří reflektují svou výuku, hledají nové způsoby učení, a ti, kteří podporují kolegy a podněcují učitelskou komunitu. Hodnocení probíhá ve třech kolech a účastní se ho odborníci z akademické, umělecké a soukromé sféry, učitelské praxe a státní správy (EDUin, 2024). Hlavní část příspěvku tvoří zjištění, která poukazují na význam spolupráce mezi žáky a učitelem, mezi učiteli a též na spolupráci učitel-zákonný zástupce dítěte. Výsledky rovněž zdůrazňují třífázový model učení E-U-R a využívání technik slovního hodnocení jako nedílné součásti výukové praxe oceněných učitelek. Participantky preferují kompetence, které se týkají vedení žáků ke spolupráci a akcentují poznávání potřeb žáků. Kromě toho kladou důraz na vytváření bezpečného prostředí pro učení. Také plánují výuku, která umožňuje každému žákovi aktivní zapojení a dosažení stanovených cílů. Pro všechny oceněné učitelky taktéž platí proaktivita, tedy využívat různorodých příležitostí – hledat, zkoušet, měnit. Výsledky práce slouží jako předvýzkum disertační práce, která se zabývá učitelskými kompetencemi v kontextu současných kurikulárních proměn.
Mgr. Lucie Kubáčková
2. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání
PŘÍSTUPY K VÝUCE TEXTŮ WILLIAMA SHAKESPEARA
Anotace příspěvku:
Studie se zaměřuje na možnosti zprostředkování tvorby Williama Shakespeara žákům základních a středních škol s využitím různých forem a adaptací. Teoretická východiska vycházejí z didaktických přístupů k výuce literatury a z principů recepční estetiky, přičemž reflektují specifika práce se staršími literárními texty. Cílem příspěvku je analyzovat efektivitu různých metod, jako je čtení převyprávěných příběhů, dramatizace, filmové adaptace a grafické romány, ve vztahu k porozumění konkrétním Shakespearovým dílům a k věkovým kategoriím žáků. Metodika řešení zahrnuje kvalitativní analýzu konkrétních adaptací a jejich začlenění do výukového procesu, doplněnou průzkumem zaměřeným na motivaci a míru porozumění textu u žáků. Hlavní výsledky ukazují, že kombinace tradičních a inovativních přístupů vede k hlubší recepci Shakespearova díla a k lepšímu porozumění jeho historického, kulturního a společenského kontextu. Závěrem studie poukazuje na význam využívání různorodých forem adaptací pro zvýšení atraktivity výuky literatury a pro překonávání bariér spojených se staršími texty.
Mgr. Jana Miková
1. ročník DSP Didaktika informatiky
a digitálních technologií
ŽÁKOVSKÉ PREKONCEPTY O UMĚLÉ INTELIGENCI
Anotace příspěvku:
Příspěvek je koncipován jako teoretická práce zaměřující se na žákovské prekoncepty o umělé inteligenci mezi žáky nastupujícími do 6. ročníku základní školy (ZŠ). Cílem příspěvku je prezentovat nejčastější mylné představy o AI (umělá inteligence) u žáků ZŠ a poukázat na jejich možné příčiny. Studie se opírá o analýzu dostupné tuzemské a zahraniční odborné literatury. Žákovské prekoncepty o různých pojmech, hrají klíčovou roli v procesu učení. „Jedná se o svébytné představy o obsahu pojmů, které si vytváří dítě samo a které neodpovídají vědeckému poznání“ (Mareš, 2013, s. 395). Ve vztahu k umělé inteligenci se často setkáváme s mnoha mýty a zkreslenými představami, které mohou ovlivnit postoje žáků k této technologii i jejich schopnost s ní pracovat. Barták (2017, s.11) definuje umělou inteligenci jako: „nauku zabývající se návrhem systémů řešících problémy, o kterých předpokládáme, že pro své řešení potřebují intelekt.“ Žáci potřebují k práci s AI nejen intelekt, ale také vymanit se ze svých zažitých prekonceptů. Hlavní část příspěvku představí typické prekoncepty o umělé inteligenci a nastíní možnosti práce s nimi. Pokud pedagogové dokážou identifikovat a pracovat s mylnými představami a nejsou ovlivněni vlastními předsudky (Velander et al., 2024), mohou pomoci žákům rozvíjet realistické a kritické porozumění této technologii. Tato studie zároveň poslouží jako teoretický základ pro následný výzkum, který se zaměří na hlubší analýzu žákovských prekonceptů a jejich vliv na průběh vzdělávacího procesu.
Bc. Tereza Ryklová
2. ročník NMgr. programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy
VYUŽITÍ MOODBOARDU VE VÝUCE ANGLICKÉHO JAZYKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
Anotace příspěvku:
Příspěvek se zabývá možnostmi využití moodbordů ve výuce anglického jazyka na středních školách. Moodboard je primárně designérská/marketingová technika, jejímž cílem je ztvárnit, ať už fyzicky či digitálně, určitý koncept, nápad nebo atmosféru pomocí vizuálních prvků, např. obrázků, textur, barevných palet, typografie (Puchovská, 2021). Přestože se v dnešní době nejedná o hojně využívanou techniku ve výuce anglického jazyka, jelikož je moodboard vizuální materiál, cílem příspěvku je poukázat na jeho možná využití jako vizuální didaktické pomůcky v její výuce. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníků pro učitele anglického jazyka na středních školách a dále realizace 3 vyučovacích jednotek na různých typech středních škol, při čemž každá jednotka byla zaměřená na jiný typ aktivity s moodboardem. Po realizaci výuky, při níž byli přítomni vyučující, s nimi proběhla interview, a přítomní žáci byli požádáni o písemnou reflexi aktivity. Většina dotázaných učitelů a žáků neměla zkušenost s použitím moodboardů ve výuce. Po absolvování nebo pozorování vyučovací jednotky ale hodnotili tuto techniku většinou kladně. Mezi charakteristiky, které jí přisuzovali, patří např. rozmanitost, kreativita a inspirativnost. Jedním z výstupů této práce je na základě teoretických poznatků a praktických zkušeností zpracovat průvodce pro učitele anglického jazyka, který přibližuje různé možnosti využití moodboarů ve výuce, jelikož se moodboard osvědčil jako vhodná a flexibilní technika pro procvičování různých aspektů jazyka (včetně gramatiky a jazykových dovedností).
Mgr. Matěj Šerák
1. ročník DSP Pedagogika
NEGATIVNÍ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA U BUDOUCÍCH UČITELŮ V PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVĚ
Anotace příspěvku:
Stresor je jakýkoli faktor, který vyvolává stresovou reakci, přičemž jeho charakter, intenzita, kontrola nad ním a individuální kognitivní zpracování mají zásadní vliv na míru prožívaného stresu (Kendler a kol., 2003). Vysokoškolští studenti jsou vystaveni značnému tlaku spojenému s akademickými povinnostmi, zkouškami a očekáváními, což vede k vyšší prevalenci stresu, úzkosti a deprese ve srovnání s běžnou populaci (Mortier a kol., 2018). Dlouhodobé vystavení těmto stresorům může negativně ovlivnit kognitivní funkce, jako je paměť či pozornost, a vést ke ztrátě motivace ke studiu (McEwen a kol., 2002). Některé osobnostní faktory, jako je například neuroticismus a vysoká emocionální reaktivita, mohou zhoršovat mezilidské vztahy a zvyšovat náchylnost k psychickým obtížím (Schneiderman a kol., 2005). Klíčovou roli v tomto kontextu hrají efektivní copingové strategie, které mohou studentům pomoci zmírnit negativní psychologické dopady stresu a podpořit jejich celkovou pohodu. Péče o mentální zdraví v akademickém prostředí je tedy velmi důležitou součástí vzdělávacího procesu. Cílem tohoto příspěvku je seznámit s konceptem budoucí disertační práce zabývající se výskytem stresu, úzkosti, depresivních symptomů a dalších negativních psychologických jevů u vysokoškolských studentů. Zvláštní pozornost bude věnována také efektivním a pro studenty vhodným copingovým strategiím pro zvládání těchto jevů.
Mgr. Ivona Třísková
1. ročník DSP Didaktika informatiky
a digitálních technologií
ZAPOJENÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE DO VÝUKY MATEMATIKY PRO MODIFIKACI PROSTOROVÉ PŘEDSTAVIVOSTI
Anotace příspěvku:
Využití informačních technologií ve výuce matematiky nabízí řadu výhod, které mohou změnit způsob, jakým se matematika vyučuje doposud a jakým způsobem ji žáci pochopí a osvojí si ji. Výuka, která je obohacená o interaktivní nástroje, jako jsou programy GeoGebra, Cabri 3D, Desmos, Python, WolframAlpha a další, umožňuje žákům vizualizovat složité matematické koncepty. Kvalitní a promyšlená vizualizace ve výuce nám umožňuje například zvýšit úroveň pozornosti a soustředění žáků nebo koncentrovat žáky na daný problém. Tvorba výukových kartiček do matematiky (kartička obsahující otázku, obrázek na podporu prostorové představivosti a QR kód) a zobrazení postupů a odpovědí po oskenování QR kódu představuje inovativní přístup, jak propojit tradiční výukové materiály s digitálními technologiemi. Tato metoda umožňuje žákům snadný a rychlý přístup k interaktivním nápovědám a také odpovědím. Každý žák by měl možnost zobrazit si pomocí QR kódu výsledek řešené úlohy nejenom pro ověření a kontrolu svých postupů a výpočtů, ale především jako pomoc při řešení problémů pro nepochopení úlohy nebo při nesprávných výsledcích. Skenování QR kódu je rychlé a jednoduché, což minimalizuje technologické bariéry a umožňuje žákům soustředit se na samotné učení. Na rozdíl od běžných učebnic, každý QR kód může vést nejen k odpovědi, ale také na specifickou aktivitu, lekci, nebo interaktivní simulaci, která je navržena tak, aby podporovala pochopení konkrétního příkladu z kartičky a teprve potom byla odkryta odpověď. Může se jednat o podobný útvar nebo obdobný příklad s jinými hodnotami, kde si žák zkusí nejdříve správný postup, rotaci, transformaci atd. u pomocného příkladu a zkusí pak znovu vyřešit svůj zadaný příklad. Žákům by neměla být vždy dána jen správná odpověď, ale také postup, vysvětlení nebo videoukázka, jak může být daný příklad řešen. Po dokončení úlohy mohou žáci aplikovat získané znalosti a poznatky na nové problémy, navrhnout vlastní podobné konstrukce na stejné bázi nebo diskutovat o svých řešeních a postupech s ostatními žáky nebo vyučujícím. Tento krok posiluje porozumění a podporuje schopnost převzetí znalostí do nových situací. Využitím QR kódů a počítačových programů pro rozvoj prostorové představivosti se tak otevírá nová kapitola výuky matematiky, která je v souladu s moderními pedagogickými přístupy a technologickými trendy ve vzdělávání.
Mgr. Zdeněk Vilímek
4. ročník DSP Speciální pedagogika
a Jiří Kantor, Jakub Krejčí, Pavel Smrčka, Jian Du, Miloslav Klugar
ÚČINNOST VIBROAKUSTICKÉ TERAPIE NA SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ STRESU A FYZIOLOGICKÉ FUNKCE U VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ – TROJITĚ ZASLEPENÁ RANDOMIZOVANÁ KONTROLOVANÁ STUDIE
Anotace příspěvku:
Teoretická východiska: Vibroakustická terapie (VAT) je terapeutická metoda kombinující nízkofrekvenční zvukové vibrace (30–120 Hz) a hudbu k ovlivnění fyziologických, neurologických a psychologických funkcí (Skille, Wigram, 1995). Dosavadní výzkum v oblasti vibroakustické terapie naznačuje, že tato intervence může mít účinnost na vnímání stresu (Ahonen et al., 2012) i na fyziologické funkce, kterou jsou se stresem spojené, např. variability srdeční frekvence (HRV), galvanický kožní odpor (GSR) nebo hormonální regulaci (Delmastero et al., 2018). Od roku 2019 jsme pod záštitou Ústavu speciálněpedagogických studií a později Centra EduArt na PdF UPOL realizovali řadu pilotních studií, na základě kterých byla připravena robustní randomizovaná kontrolovaná studie (RCT). Cílem studie bylo zjistit účinnost VAT (nízkofrekvenční zvuk 40 Hz s hudbou) ve srovnání s kontrolu (poslech hudby bez nízkofrekvenčního zvuku) na subjektivní vnímání stresu a fyziologické funkce spojené se stresem (HRV, GSR, salivární kortizol) u vysokoškolských studentů. Metodika studie využila design trojitě zaslepené RCT s placebo kontrolní skupinou a s alokačním poměrem 1:1, s účastníky alokovanými do dvou paralelních ramen na základě blokové stratifikace (podle pohlaví). Zaslepeni bylo účastníci, osoby provádějící měření a analytici dat. Experiment zahrnoval několik biologických měření (spektrální analýza HRV, GSR, měření salivárního kortizolu), standardizované psychologické škály (Vizuálně analogické škály pro stres a svalové napětí a Škály vnímaného stresu-10 od Cohena v adaptaci od Buršíkové) a dotazník pro hodnocení osobních/demografických údajů. Všechna měření proběhla u účastníků studie bezprostředně před a po intervenci. HRV byla měřena prostřednictvím dvoufázového ortostatického testu, který zahrnoval měření ve stoji a v leže. Hlavní výsledky: Složení souboru – 56 účastníků v experimentální skupině (ES) a 59 účastníků v kontrolní skupině (KS), věkový rozptyl od 20 do 35 let, výsledný soubor zahrnoval pouze účastnice ženského pohlaví v celkovém počtu 115. Z výsledků spektrální analýzy HRV vyplývá, že experimentální intervence ve srovnání s kontrolní intervencí statisticky významně aktivuje více parasympatickou část autonomní nervové soustavy (P-ANS), což se projevilo vyššími hodnotami LnRMSSD a LnLF. Prostřednictvím měření kortizolu a VAS nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi ES a KS, byly však zjištěny významné rozdíly mezi měřeními před a po intervenci. Závěry: VAT má ve srovnání s poslechem hudby významný účinek na P-ANS a působí na organismus relaxačně. Další výzkum je však zapotřebí pro ověření vlivu nízkofrekvenčního zvuku bez poslechu hudby.
Mgr. Karin Vrátná Militká
4. ročník DSP Výtvarná pedagogika
(teorie výtvarné výchovy a tvorby)
MATEMATIKA V UMĚNÍ
VÁCLAV BOŠTÍK JAKO INSPIRACE PRO VÝUKU NA 1. STUPNI ZŠ
Anotace příspěvku:
Tvorba Václava Boštíka představuje unikátní spojení výtvarného umění a matematických principů, zejména ve vztahu k rytmu, symetrii a nekonečnu. Příspěvek se zaměřuje na možnosti využití Boštíkových děl jako didaktického prostředku ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ.
Teoretická východiska: Interdisciplinární přístupy ve vzdělávání umožňují propojit matematiku a výtvarné umění jako vzájemně se doplňující oblasti poznání. Opíráme se o teorie percepce, význam vizualizace v matematickém myšlení a koncepty mezipředmětové výuky, které umožňují hlubší pochopení abstraktních pojmů prostřednictvím estetického prožitku.
Cíl příspěvku: Cílem je představit možnosti propojení výtvarného umění a matematiky v didaktickém kontextu 1. stupně ZŠ a analyzovat, jak učitelé vnímají potenciál výtvarné tvorby při výuce matematických konceptů.
Metodika výzkumu: Výzkum je založen na akčním výzkumu realizovaném v rámci workshopu pro učitele 1. stupně ZŠ. Data jsou sbírána prostřednictvím strukturovaných pozorování, rozhovorů s účastníky a analýzy výstupů vzniklých během workshopu. Důraz je kladen na reflexi učitelů, jejich vnímání spojení matematiky a umění a na možnosti aplikace metodických materiálů ve výuce.
Očekávané výsledky: Předpokládáme, že vizuální vnímání abstraktního umění může podpořit rozvoj prostorové představivosti a schopnost žáků chápat matematické koncepty, jako jsou symetrie, posloupnosti či geometrické transformace. Učitelé by mohli ocenit konkrétní metodické listy, které jim poskytnou strukturovaný návod k využití výtvarného umění v matematických hodinách. Závěr příspěvku bude reflektovat výsledky workshopu a jejich potenciál pro didaktickou praxi. Zaměříme se na přínosy a výzvy propojení matematiky a výtvarného umění ve výuce na prvním stupni a na možnosti rozvoje interdisciplinárního myšlení u žáků.
