Soutěžní sekce
Obory učitelské
Mgr. Jiřina Filipi
4. ročník DSP Výtvarná pedagogika
(teorie výtvarné výchovy a tvorby)
PODPORA SOCIÁLNÍ INKLUZE POMOCÍ METOD VÝTVARNÉ VÝCHOVY
Anotace příspěvku:
Příspěvek s názvem Podpora sociální inkluze pomocí metod výtvarné výchovy představuje teoretická východiska pro práci se sociální inkluzí. Dále uvádí důvody, pro které je důležité se sociální inkluzí zabývat, oblasti, na které je potřeba se zaměřit, bariéry sociální inkluze a konkrétní způsoby a nástroje, které se pro podporu sociální inkluze ve školní praxi úspěšně využívají, např. BASE model či Three-Block model vycházející z UDL (Universal Design for Learning). Dále představí konkrétní příklady, jakými autorka pracuje se sociální inkluzí v rámci výuky výtvarné výchovy na 1. stupni ZŠ. Hlavním výsledkem proběhlého bádání je zjištění, že existují konkrétní účinné nástroje pro práci se sociální inkluzí a že je lze aplikovat v hodinách výtvarné výchovy. Autorka příspěvku si dále klade za cíl rozšíření těchto zjištění a příspěvek je tedy součástí plánovaného výzkumu, který se zaměřuje na zjištění efektivity aplikovaných nástrojů ve výuce výtvarné výchovy.
Mgr. Klára Hlobilová
Mgr. Bc. Tereza Ptáčková
1. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání
MULTIGRAMOTNOST A MULTIMODALITA: OD TEORETICKÝCH KONCEPTŮ K PILOTNÍMU ŠETŘENÍ V ČESKÉM VZDĚLÁVACÍM PROSTŘEDÍ
Anotace příspěvku:
Současná výuka mateřského jazyka čelí výzvám spojeným s digitalizací, multimodalitou a rostoucí diverzitou komunikačního prostředí. Tyto změny kladou nové nároky na to, jak žáci tvoří a interpretují významy obsažené v komunikátech. Multigramotnost nabízí rámec, který tuto proměnu reflektuje a aplikuje do pedagogické praxe. Tento koncept zformulovala již v 90. letech skupina The New London Group (1996). Zatímco v zahraničních kurikulárních dokumentech (např. Finsko, Austrálie, Singapur) je tento koncept již systematicky ukotven, v českém prostředí zůstává jeho implementace spíše okrajová a bývá spojována spíše s dílčími gramotnostmi či digitálními dovednostmi.
Cílem příspěvku je představit multigramotnost jako komplexní rámec pro inovace v didaktice českého jazyka a na základě předběžných dat z probíhajícího výzkumu analyzovat, jak k tomuto konceptu přistupují učitelé mateřštiny v českém prostředí a jak se tyto přístupy odrážejí v činnosti žáků. Příspěvek vychází z rešerše relevantních zahraničních zdrojů a prvotních dat probíhajícího výzkumu.
Vzhledem k dosavadnímu poznání problematiky a přípravě výzkumných nástrojů lze očekávat, že pojem multigramotnost není mezi českými učiteli jednoznačně ukotven a bývá často zužován na digitální či mediální gramotnost. Zároveň se však objevují náznaky intuitivního využívání multimodálních prvků ve výuce, které však postrádá systémové metodické ukotvení, a tudíž rozvoj multigramotnosti závisí čistě na učiteli.
Závěrem příspěvek zdůrazňuje potřebu posunu role učitele z pozice zprostředkovatele informací do role „designéra významu“. Diskuze otevírá prostor pro systematičtější začlenění multigramotnosti do českého kurikula tak, aby vzdělávání lépe odpovídalo potřebám společnosti 21. století.
Mgr. Petra Hrdinová
2. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova
UMĚLÁ INTELIGENCE VE ŠKOLE: PŘÍLEŽITOSTI, RIZIKA
A ZKUŠENOSTI ŽÁKŮ I UČITELŮ
Anotace příspěvku:
V posledních letech se umělá inteligence prosazuje i v oblasti vzdělávání. Vznikají stále nové užitečné, ale i zneužitelné nástroje. Jako příklad lze uvést nástroje pro generování textu (ChatGPT, Microsoft Copilot), grafiky (Midjourney, DALL-E 3, Canva), hudby (Suno), videa (Runway, Sora), ale i nástroje pro práci se zdroji (Elicit, Consensus). Mezi nástroje, které mohou usnadnit práci učitele, například tvorbou učebních materiálů i při hodnocení žáků, patří ScioBot, Socrative, Gamma a nástroj NotebookLM s velkým potenciálem pro samostatné učení se. Výzkum se opírá o současné poznání v oblasti vzdělávacích technologií a pedagogiky.
Hlavním cílem výzkumu bylo vytvořit nástroje umělé inteligence a získat zpětnou vazbu od žáků i učitelů. Součástí výzkumného nástroje bylo i zjistit zkušenosti a postoje k nástrojům umělé inteligence, které již dříve respondenti vyzkoušeli.
Nejprve byla vytvořena sada nástrojů umělé inteligence, která byla integrována na webové stránky. Mezi tyto nástroje patří chatbot Sam, učitelský playgroud a ústní zkoušející Say. Nástroje byly testovány žáky i učiteli. Po testování byla poskytnuta zpětná vazba prostřednictvím dotazníku, kde byly zahrnuty oblasti jako demografické údaje, zkušenosti s AI, evaluace nástrojů a vize. Data budou analyzována kombinací kvantitativních metod (škály, výběr z možností) a kvalitativní analýzy z odpovědí na otevřené otázky.
Výzkum poskytne vhled do zkušeností učitelů i žáků, jak se proměnily jejich postoje k AI od roku 2023, kdy proběhl výzkum Česká škola & Umělá inteligence. Respondenty výzkumu byli učitelé, ale o rok později 2024 proběhl výzkum Čeští žáci a umělá inteligence, kde respondenty byli právě žáci. Respondenti poskytnou zpětnou vazbu, která bude sloužit k vylepšení vytvořených nástrojů. Analýza dotazníků pomůže i identifikovat příležitosti i rizika AI ve vzdělávání. Dosavadní výsledky budou prezentovány na konferenci.
Výzkum může přispět k lepšímu pochopení možností, ale i limitu umělé inteligence ve vzdělávání, může také poskytnout podklady pro tvorbu doporučení pro využívání AI bezpečně a vhodně.
Mgr. Věra Mánková
2. ročník DSP Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání
LITERÁRNÍ VÝCHOVA V JAZYKOVĚ HETEROGENNÍ TŘÍDĚ: JAKÉ STRATEGIE VOLÍ UČITELÉ?
Anotace příspěvku:
Téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) eskalovalo po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. V souvislosti s ním se počet žáků-cizinců na českých základních školách více než zdvojnásobil. Pedagogové se ocitli v pro ně často nové situaci, kdy se jim ve třídách začaly vyskytovat děti z odlišného kulturního a jazykového prostředí vyžadující specifický přístup a cílenou podporu. Jednou z otázek, před kterou jsou učitelé postaveni, je způsob, jak u těchto žáků pracovat s texty v hodinách literatury a rozvíjet jejich čtenářské dovednosti v českém jazyce. Schopnost porozumět textu je klíčová pro akademický úspěch i integraci do většinového vzdělávacího systému. Žáci s OMJ však často čelí výzvám spojeným s jazykovou bariérou, odlišnými kulturními kontexty a absencí dostatečné podpory. K dispozici máme zjištění z oblasti čtení ve druhém jazyce (L2) ze zahraničních odborných zdrojů, jako jsou například principy tzv. scaffoldingu (Gibbons, 2022), teorie schématu (Anderson, 1977) či teorie společné výchozí dovednosti (Cummins, 2000). Avšak chybějícím článkem k plnému porozumění situace těchto žáků a efektivnímu nastavení podpory je doplnění o aktuální kontext českého prostředí a jeho vzdělávacího systému. Cílem příspěvku je představení výsledků dotazníkového šetření zaměřeného na přístup, zkušenosti a potřeby pedagogů v oblasti podpory žáků s nedostatečnou znalostí češtiny v hodinách literární výchovy. Respondenti (učitelé 2. stupně základních škol) byli elektronicky tázáni na využívané metody pro rozvoj čtení u žáků s OMJ, konkrétní aktivity před, během a po čtení, jež se jim u těchto žáků osvědčily, způsob volby a úpravy textů, míru uplatnění zjednodušené (adaptované) četby, využívání umělé inteligence a v neposlední řadě na vnímané výzvy a potřeby v dané oblasti. Výsledky dotazníkového šetření poslouží k další výzkumné fázi, jíž je tvorba nástroje využitelného pedagogy při vytváření podpůrných materiálů pro žáky s OMJ do hodin literární výchovy.
Mgr. Kamil Mráz
2. ročník DSP Výtvarná pedagogika
(teorie výtvarné výchovy a tvorby)
SKLÁŘSKÉ UMĚNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ:
TVORBA LUDVIKY SMRČKOVÉ
Anotace příspěvku:
Příspěvek vychází z dosavadních výsledků vznikající disertační práce Díla Ludviky Smrčkové ve fondech Vlastivědného muzea v Olomouci a jejich zprostředkování žákům různých typů škol. Teoretická východiska příspěvku čerpají z uměleckohistorického výzkumu tvorby Ludviky Smrčkové (1903–1991), jedné z nejdůležitějších osobností českého skla 20. století. Současně vycházejí z oblasti muzejní a výtvarné pedagogiky se zaměřením na zprostředkování uměleckého díla. Cílem příspěvku je představit možnosti využití dosavadních poznatků z uměnovědné části disertace a na základě zjištění didaktické části předložit jejich aplikaci v pedagogické praxi. Kombinace uměnovědných (archivní výzkum, stylová a ikonografická analýza) a pedagogických metod (rozhovor, pozorování a obsahová analýza) ukazuje tvorbu umělkyně jako inspirativní zdroj pro výtvarné vzdělávání. Výsledky přispívají k objasnění působení Smrčkové v Olomouci a zároveň prezentují přístupy k didaktickému využití její tvorby prostřednictvím výtvarných výstupů žáků. Závěry příspěvku shrnují edukační potenciál sklářského umění ve vzdělávání.
Mgr. Lucie Skoupá
3. ročník DSP Pedagogika
JEDNOPŘÍPADOVÁ STUDIE V KONTEXTU POŽADAVKŮ KRAAU (2023) V PŘÍPRAVĚ UČITELŮ PRIMÁRNÍ ŠKOLY
Anotace příspěvku:
Příprava budoucích učitelů je aktuálně předmětem intenzivní odborné diskuse, a to zejména v souvislosti se zavedením Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (2023, dále KRAAU), který vymezuje požadavky na profesní kompetence absolventů oboru učitelství. Cílem příspěvku je prezentovat dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na (sebe)hodnocení profesních kompetencí s akcentem na didaktické kompetence u studenta 5. ročníku oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy s důrazem na identifikaci jeho rozvojových potřeb. Byl zvolen kvalitativní design výzkumného šetření. Byla využita metoda deskriptivní jednopřípadové studie, která zahrnovala tři podjednotky analýzy. Mezi podjednotky analýzy patřila výuka, sebereflexe studenta, reflexe provázejícího učitele. Výsledky ukazují na nutnost rozvíjet oblast terminologického vymezení, plánování a realizace výuky z didaktického hlediska a posilovat oblast sebereflexe v kontextu kritérií, která souvisejí s plánovanou a realizovanou výukou s oporou mentora. Výzkum byl teoreticky ukotven v klíčových odborných publikacích, které poskytly teoretický rámec pro vymezení dané problematiky. Vychází zejména z publikací Štecha (2013), Juklové (2023), Janíka (2013), Chrastiny (2019) a Yina (2016). Příspěvek ukazuje rozdílnost pohledů na požadavky didaktických kompetencí v kontextu KRAAU (2023) v rámci jednoho případu i otevírá prostor pro další zkoumání v dané oblasti.
Mgr. MATĚJ ŠERÁK
2. ročník DSP Pedagogika
KINTSUGI SCIENTIA V DĚTSKÉ LITERATUŘE: AFEKTIVNÍ TECHNICITA PŘESAHUJÍCÍ HRANICE MEZI UMĚNÍM A VĚDOU
V ALGORITMICKÉM VĚKU
Anotace příspěvku:
Příspěvek shrnuje teoretický článek, který rozvíjí epistemologii Kintsugi Scientia jako rámec pro porozumění vztahu mezi hodnotami a fakty v éře algoritmických systémů prostřednictvím dětské literatury. Text vychází z konceptu 4E kognice a nahlíží čtení jako socio‑technickou konfiguraci, jejíž vazby formují afektivně‑kognitivní profil čtenáře. Cílem příspěvku je formulovat soubor principů a návrhových pravidel, která umožní hodnotově ukotvený design doporučovacích a generativních platforem pro dětské uživatele. Metodika spočívá v teoretickém modelování, definici pojmů (afektivní technicita, multimodální formy) a odvozování axiomů, tvrzení a operátorů pro regulaci algoritmických systémů. Hlavním výsledkem je jednotná argumentační gramatika propojující vysvětlující a normativní tvrzení a sada hodnotově orientovaných návrhových a hodnoticích kritérií (např. zachování rytmu, expozice polyfonii).
Mgr. Ivona Třísková
2. ročník DSP Didaktika informatiky
a digitálních technologií
VÝUKOVÉ MATERIÁLY PRO PROGRAMOVÁNÍ V CLOUDU
Anotace příspěvku:
Výukové materiály pro programování v cloudovém prostředí představují praktický způsob, jak propojit výklad, ukázky kódu, samostatné úkoly i průběžnou zpětnou vazbu v jednom přehledném celku. Prostředí typu Jupyter Notebook nebo Google Colab umožňuje pracovat bez složité instalace, sdílet připravené materiály mezi učitelem a žáky a současně zachovat přirozenou návaznost mezi teoretickým vysvětlením a okamžitým ověřením v běžícím programu. Tento formát podporuje aktivní učení, individuální tempo práce i větší zapojení žáků při řešení úloh, protože každý krok lze přímo vyzkoušet, upravit a znovu spustit.
Důležitou roli hraje didaktické zpracování materiálu. V notebooku je dané učivo od základních operací přes komentované příklady až po samostatné procvičování a práci s chybou. Takové uspořádání podporuje nejen nácvik syntaxe, ale také porozumění významu jednotlivých příkazů, schopnost odhalit chybu v programu a postupné budování samostatnosti při programování. Přínosné je také to, že notebook může fungovat současně jako výukový text, pracovní list i prostředí pro odevzdání řešení, což zjednodušuje organizaci výuky.
Vedle výhod je však potřeba počítat i s limity cloudového přístupu. Bez jasně nastavených pravidel práce může být prostředí pro některé žáky nepřehledné, problematická může být i reprodukovatelnost výsledků při neuváženém spouštění buněk. Za důležitý faktor úspěchu lze proto považovat metodicky kvalitní návrh materiálů, srozumitelnou strukturu úloh a promyšlené vedení žáků učitelem. Vhodně připravené cloudové materiály tak nepředstavují pouze technickou inovaci, ale především účinný didaktický nástroj pro rozvoj porozumění, experimentování a informatického myšlení.
