Soutěžní sekce
Umělecká činnost
a tvorba,
Obory neučitelské
Umělecká činnost a tvorba
Kateřina Badeová
3. ročník Bc. studia programu Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání, Speciální pedagogika pro 1. stupeň ZŠ a SŠ
ANALÝZA PŘÍSTUPU A MOŽNOSTI HUDBY V OBLASTI PÉČE
O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
Anotace příspěvku:
Příspěvek se zaměřuje na využití hudby v oblasti duševního zdraví u adolescentů. V teorii se práce opírá o základy muzikoterapie, muzikofiletiky, music medicine a dalších hudebních intervencí. Současně analyzuje vhodné přístupy, které je možné využít v praxi v rámci prevence i v rámci výskytu psychopatologických jevů nebo sociálně patologických jevů. Hlavním cílem je prostřednictvím analýzy přístupů a možností práce s hudbou poskytnout přehled diferencovaných hudebních aktivit, které se ukázaly jako vhodné pro práci z hlediska teoretického šetření. Dílčím cílem je zdůraznit pozitivní vliv hudby na duševní zdraví a představit ji jako nástroj, který může používat každý. V rámci praktické části bude zpracován souhrn vybraných aktivit pro dané cílové skupiny. Jednotlivé činnosti budou koncipovány tak, aby byly pro pedagogické pracovníky srozumitelné a aby našly využití nejen na základních a středních školách, ale také v zařízeních ochranné a ústavní výchovy. V rámci naplnění dílčího cíle budou pro rodiče, adolescenty a pedagogické pracovníky zpracovány informační brožury o vlivu hudby na duševní zdraví. Věřím, že při kvalitním zpracování praktické části bude možné informační brožury i souhrn aktivit distribuovat do škol a hudbu představit veřejnosti
v novém světle.
Marie Rychlá
3. ročník Bc. studia programu Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání, Speciální pedagogika pro 2. stupeň ZŠ a SŠ
KANCIONÁL PRO ZAČÍNAJÍCÍ VARHANÍKY
Anotace příspěvku:
V posledních letech výrazně ubývá aktivních chrámových varhaníků. Často se stává, že na jednoho hráče připadají dvě až tři farnosti. Některé kostely již musely zavést převážně tiché mše, jelikož nemají nikoho, kdo by pravidelně docházel hrát.
Tento problém je ovlivněn několika faktory. Jednak náročností hry na tento nástroj, ale také stárnoucí generací varhaníků, kteří již nemají komu své řemeslo předat.
Ve farnostech často nacházejí klavíristé nebo hudební nadšenci, kteří by mohli svým umem podpořit průběh mše. Jsou ale limitováni neznalostí nástroje a také náročností varhanních partů hraných při mši.
Cílem tohoto projektu je tedy vytvořit kancionál s jednodušším akordickým doprovodem, aby řady varhaníků mohli rozšířit klavíristé či domácí samouci, kteří mají alespoň základní harmonické znalosti.
Projekt spočívá ve výběru vhodných písní, jejich harmonickém rozboru a následným doplněním akordických značek. Do výběru jsou zahrnuty skladby různých náročností, ale také písně, díky nimž bude varhaník schopen odehrát mši v jakémkoli liturgickém období.
Výsledkem je tedy upravený kancionál, v němž jsou melodie liturgických písní obohaceny o akordické značky, čímž vzniká jednodušší harmonický doprovod. Písně jsou roztříděny dle období či příležitostí, kdy mohou být použity. Součástí je také legenda k akordickým značkám.
Kancionál může být použit jako pedagogická pomůcka k výuce začínajících varhaníků nebo jako praktická opora pro liturgickou praxi. Tento projekt lze i do budoucna dále rozvíjet, a to rozepsáním harmonie v levé ruce či postupným přidáváním varhanních pedálů.
Bc. Kateřina Sehnálková
2. ročník NMgr. studia Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň ZŠ, SŠ a ZUŠ
VÝTVARNÉ UMĚNÍ INSPIROVANÉ KVANTOVOU FYZIKOU – INSTALACE S NÁZVEM: UMĚLCOVA LABORATOŘ
Anotace příspěvku:
Inspirační zdroje výtvarných umělců jsou neomezené a nezáleží přitom, jestli spadají do vědecké sféry anebo s ní nemají vůbec nic společného. Však jedním, který vychází z vědeckého zázemí, ale zároveň ho svým způsobem i přesahuje, je jedna z odnoží fyziky – kvantová fyzika.
Svět kvantové fyziky je protkán moha tajemstvími, tohle okem nepostřehnutelné prostředí závisí na zcela odlišných principech než na těch klasických, které definují každodenní svět. Možnosti kvantové mechaniky, vědy, zabývající se chováním světla a hmoty v atomárním a subatomárním měřítku, umožnily lidstvu záhy nevídaný vývoj technologií, materiálů, zbraní, energií… zkrátka otevřely dveře dechberoucím možnostem s globálním dopadem. Avšak kvantová fyzika se neuplatňuje pouze ve vědecké sféře, ale i v prostředí uměleckém. Její povaha totiž mimo etických otázek dává podněty zabývat se i neméně komplexními problémy jako samotnou podobou a existencí světa, realitou, lidským původem nebo třeba časem, jež mohou lidé zkoumat nejen z vědeckého, ale i z filozofického, duchovního a tím pádem i uměleckého hlediska. Samotná povaha kvantové fyziky je tedy humanitním přesahům velmi otevřená. Navíc je zajímavé, že myšlenky o jednotě, časoprostoru, vesmíru i částicích se objevovaly již dříve, například ve východních náboženstvích a myšlenkových proudech. Kvantová fyzika tak proto představuje pro výtvarníky mnoho přesahů plynoucích ať už z konkrétních jevů kvantové fyziky, tak z jejích filozofických zamýšlení.
Příspěvek realizuje dva cíle: V krátkosti představuje publiku výtvarné umění inspirované kvantovou fyzikou, jmenuje některé jeho konceptuální / filozofické přesahy, jimiž se výtvarní umělci často inspirují, i možné podoby této kategorie výtvarného umění. Druhým cílem je prezentace vyhotoveného uměleckého projektu – instalace, zaměřující se na propojení umění a vědy (konkrétně kvantové fyziky), kterou provedla autorka jako svůj diplomový projekt a poukázat na benefity propojení výtvarné tvorby s vědou v kontextu vzdělávání.
Věra Švirlochová
3. ročník Bc. studia programu Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání, Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání
VYUŽITÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI K CHARITATIVNÍM ÚČELŮM
Anotace příspěvku:
Prezentace tvůrčí činnosti k charitativním účelům poukazuje na důležitost využívání umění k podpoře lidí v těžké životní situaci. Hlavním cílem je inspirovat a vzbudit zájem okolí k jakékoli činnosti napomáhající lidem, či přírodě. Dílčím cílem je poukázat na pasivitu a skeptičnost české společnosti napříč generacemi. O naplnění cílů usiluji především šířením pozitivního nastavení a myšlenek prostřednictvím výrobků. Představím tvorbu, která zároveň přispívá k udržování a ochraně životního prostředí. Rovněž uvedu začátky mé práce a následné motivace k rozvoji a vylepšování sortimentu. V prezentaci popíšu také mou značku, jak se v průběhu času měnila a k jakému milníku momentálně směřuje. Zmíním, čím přispělo tvoření k mému sebe rozvoji a vnímání prostoru okolo sebe. Pokusím se objasnit propojení motivů přírody v tvorbě s výběrem charitativních příležitostí.
Bc. Erik Veverka
1. ročník NMgr. studia Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, Edukace v kultuře
OBZOR – AUTORSKÁ VÝPOVĚĎ O HLEDÁNÍ JISTOTY V NEJISTOTĚ
Anotace příspěvku:
Autorská píseň Obzor představuje osobní reflexi života s epilepsií a tematizuje zkušenost nejistoty, hledání stability a potřebu smyslu v každodenním prožívání. Text pracuje s motivem obzoru jako symbolu budoucnosti, naděje i hranice poznání – prostoru, který je zároveň lákavý i nedosažitelný. Tato skladba je výpovědí o vztahu k vlastní identitě, ke zkušenosti s výzvami a k touze pokračovat navzdory nejistotám.
Skladba zachycuje vnitřní dialog o tom, „co vlastně chceme“ a kam směřujeme, přičemž propojuje existenciální otázky s obrazem světla, východu a zapadajícího slunce. Harmonie a melodické motivy podporují lyrický charakter textu a vytvářejí napětí mezi klidem a očekáváním dalšího vývoje, čímž podtrhují témata hledání a naděje.
V rámci prezentace bude skladba představena jak v živém provedení, tak ve formě studiové nahrávky, což umožní porovnání intimního interpretačního projevu s výslednou studiovou podobou a nabídne širší pohled na autorský i produkční proces.
Ukázku studiové verze skladby si lze poslechnout zde:
Bc. Šimon Vybíhal
2. ročník NMgr. studia Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ
PERSEUS
Anotace příspěvku:
Diplomová práce se zabývá postavou mytického hrdiny Persea a možnostmi její interpretace v současném výtvarném i pedagogickém kontextu. Teoretická část vychází z pojetí mýtu jako kulturního fenoménu a sleduje různé výklady Perseova příběhu, jeho postavení mezi antickými hrdiny a proměny jeho vizuálního zobrazování napříč dějinami umění. Zvláštní pozornost je věnována interpretaci Persea jako archetypu hrdiny a významům, které tato postava nese v různých historických a společenských souvislostech.
Na teoretickou analýzu navazuje praktická část práce, jejímž výstupem je velkoformátový dřevořez zachycující Perseův příběh prostřednictvím série obrazových scén. Realizace propojuje studium historické ikonografie s autorským výtvarným přístupem a zkoumá možnosti převodu mytického vyprávění do současného vizuálního jazyka.
Součástí práce je rovněž didaktická část zaměřená na využití tématu hrdiny ve výuce výtvarné výchovy. Na základě analýzy Persea jako modelového příkladu je navržen výtvarný úkol, který umožňuje žákům pracovat s mýtem jako prostředkem osobní interpretace, vizuálního vyprávění a hledání vlastního pojetí hrdinství. Práce tak propojuje mytologický průzkum, uměleckou tvorbu a pedagogickou praxi.
Výsledkem je ukázka, že antický mýtus může fungovat nejen jako historický pramen, ale i jako aktuální nástroj výtvarného vzdělávání a tvůrčí reflexe.
Obory neučitelské
Bc. Jana Hrubá
2. ročník NMgr. studia programu Speciální pedagogika – poradenství
SOUBOR SPOLEČESNKÝCH TANCŮ UŽIVATELKY MECHANICKÉHO VOZÍKU SE STOJÍCÍM PARTNEREM
Anotace příspěvku:
Národní pedagogický institut České republiky (2025) zařazuje hudebně pohybové aktivity do Rámcového vzdělávacího programu hned ve dvou vzdělávacích oblastech, a to Umění a kultura, kam je řazen předmět Hudební, taneční a dramatická výchova a Člověk, zdraví a bezpečí, kde je Tělesná výchova. Toto systémové ukotvení zdůrazňuje význam propojení pohybu s hudbou, jež je součástí vzdělávání. Dle Národního pedagogického institutu (2025) je vhodné, aby se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami účastnili pohybových aktivit v rámci základního vzdělávání v maximální možné míře a nedocházelo k nadbytečnému uvolňování z tělesné výchovy. Dr. Alette Coble-Temple v rozhovoru pro Dance Passion (2022), která od narození žije s mozkovou obrnou a pohybuje se pomocí ortopedického vozíku říká, že po fyzické stránce tanec obohacuje lidské tělo, a to v oblasti udržení rovnováhy, flexibility a celkového zlepšení kondice. Ještě důležitější však vnímá vliv tance na psychiku jedince s tělesným postižením a jeho společenský přínos. Podle Kudláčka a Ješiny (2013) se mozková obrna řadí mezi nejčastější typy tělesného postižení. Příspěvek proto představuje teoretická východiska a výsledky bakalářské práce, zaměřující se na vybrané společenské tance modifikované pro osoby s tělesným postižením, konkrétně mozkovou obrnou. Hlavní metodou sběru dat je introspekce, tedy vlastní zkušenost podpořená konkrétní intervencí a hledáním modifikací při realizaci tanečních lekcí. Tato introspekce v kombinaci s analýzou zdrojů dává možnost vytyčit základní prezentované modifikace, kterými jsou čtyři společenské tance modifikované pro pár, jež tvoří partnerka užívající mechanický vozík a stojící partner. Každý z tanců je metodicky popsán po jednotlivých krocích a doplněn názornými fotografiemi. U každého společenského tance je přiložen také QR kód, pod kterým je možné zobrazit celou choreografii. Příspěvek tak nabízí konkrétní metodickou podporu pro pedagogy usilující o inkluzivní vzdělávání v oblasti hudebně pohybových aktivit ve školním prostředí či volnočasových aktivitách.
Bc. et Bc. Markéta Alice Pačková
2. ročník NMgr. studia programu Předškolní pedagogika
REFLEXE FUNDAMENTÁLNÍHO MODELU KURIKULA V REVIDOVANÉM RVP PV: FILOZOFICKÁ GENEZE A TRANSFORMACE PEDAGOGICKÉHO JAZYKA
Anotace příspěvku:
Příspěvek vychází z konceptu fundamentálního modelu kurikula a nahlíží na vzdělávací dokumenty jako na nositele civilizační kontinuity. Vychází z předpokladu, že v textu revidovaného RVP PV jsou přítomny implicitní filozofické významové vrstvy představující diachronní přenos klíčových hodnot evropského humanismu a pojetí lidství od antiky po současnost. Cílem je identifikovat klíčové kurikulární kategorie a analyzovat jejich filozofickou genezi, včetně proměny pedagogického jazyka mezi historickými texty a současným dokumentem. Studie využívá kvalitativní komparativní dokumentovou analýzu založenou na genealogické interpretaci vybraných kategorií (např. cíl vzdělávání, pojetí učitele, kompetence) ve vztahu k filozofickým koncepcím Platóna, Aristotela nebo Rousseaua, přičemž sleduje strukturální a hodnotovou příbuznost pojmů. Analýza naznačuje přítomnost antických a novověkých myšlenkových východisek v moderním kurikulu a poukazuje na kontinuitu otázek po smyslu vzdělávání a etickém rozměru výchovy, přestože jsou tyto koncepty transformovány do současného kompetenčního diskurzu.
Mgr. Anna Strnadová
4. ročník DSP Speciální pedagogika
MEZI PODPOROU A PŘEKÁŽKAMI: BARIÉRY A FACILITÁTORY V PRÁCI PORADKYŇ V RANÉ SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ INTERVENCI
Anotace příspěvku:
Raná intervence dle autorek Opatřilové a Novákové (2012) zahrnuje soubor služeb pro děti ohrožené na vývoji, děti se zdravotním postižením a jejich rodiny; jejím cílem je předcházet vzniku postižení, zmírňovat jeho dopady a podporovat sociální začlenění. Raná intervence je v České republice poskytována skrze sociální službu raná péče (zákon č. 108/2006, o sociálních službách). Ve speciálněpedagogickém kontextu je raná péče chápána jako komplementární součást oboru (jako speciální pedagogika raného věku), takže raná speciálněpedagogická intervence je v praxi poskytována právě skrze ranou péči. Skrze tuto službu poskytují rodinám podporu poradkyně rané péče – je to jedna z pomáhajících profesí, na kterou jsou kladeny vysoké nároky, která je velmi náročná, ale také smysluplná.
Poradkyně ve své práci zažívají jak bariéry, tak facilitátory, což dokazují předešlé výzkumy. Mezi vnímané bariéry (faktory ztěžující výkon práce) patří např. nedostatek podpory, nedostatečné financování, nedostatek zkušeností či administrativní zátěž (např. Windell, 2020). Mezi nejdůležitější faktory usnadňující výkon práce (facilitátory) patří podpora (od kolegů, od vedení), dále pocit smysluplnosti práce, další vzdělávání či proces zaškolování (např. Windell, 2020).
Výzkum v rámci disertační práce autorky příspěvku zkoumá právě tyto bariéry a facilitátory poradkyň rané péče v České republice, a dále také intervence a techniky na zvládání náročných situací v pracovním prostředí. Výzkum má smíšený design: v kvalitativní části proběhlo několik ohniskových skupin, v kvantitativní části pak dotazníkové šetření.
Příspěvek prezentuje průběžné výsledky výzkumu, které potvrzují některá zahraniční zjištění (např. Windell, 2020, či Gharaibeh et al., 2024), zároveň však přinášejí nové poznatky a zasazují je do kontextu české služby raná péče.
MOŽNOSTI PODPORY A ROZVOJE SEXUALITY ŽEN S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - VÝSLEDKY VÝZKUMU
Anotace příspěvku:
Sexualita je nedílnou součástí kvality života a identity žen s mentálním postižením a v prostředí pobytových sociálních služeb se přirozeně váže k otázkám autonomie, sebeurčení a bezpečí. V praxi však bývá podpora vztahů, intimity a sexuality u této skupiny limitována nízkou dostupností srozumitelné edukace, přetrvávající tabuizací a ochranitelskými či restriktivními postoji okolí (Mandzáková, 2013; Kozáková, 2013; Venglářová et al., 2013). Téma sexuality se tak v pobytových zařízeních odehrává na průsečíku práv a potřeb klientek, odpovědnosti organizace a postojů i kompetencí personálu, které zásadně určují, zda je sexualita podporována, přehlížena, nebo regulována (Holler & Bondorevsky-Heyman, 2024). Perspektivní se proto jeví přístupy, které posilují tělesné uvědomění, práci s hranicemi, rozpoznávání potřeb a jejich bezpečnou komunikaci, a současně poskytují personálu konkrétní oporu pro citlivé a konzistentní jednání. V tomto rámci lze využít i multisenzorické principy Snoezelen/MSE jako podpůrný prostředek pro srozumitelnou a bezpečnou práci s prožitkem (Filatova, 2014) a to zejména při otevírání a ukotvování témat sexuality, identity a vlastních hranic. Právě z těchto východisek vznikla na základě pilotní studie metodika zaměřená na podporu a rozvoj sexuality žen s mentálním postižením v pobytových službách, která byla popsána v práci Tvarůžková (2025) a v rámci disertačního výzkumu je nyní dále rozvíjena, zpřesňována a adaptována tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe v pobytových zařízeních sociálních služeb. Cílem příspěvku je představit výsledky disertačního výzkumu zaměřeného na možnosti podpory a rozvoje sexuality žen s mentálním postižením v pobytových zařízeních sociálních služeb a ukázat implikace pro tvorbu/úpravu podpůrné metodiky a praxi služeb. Kvalitativní výzkum je koncipován jako exploratorně-deskriptivní evaluační vícepřípadová studie v pobytových sociálních službách. První část zahrnuje syntézu odborných poznatků a sběr dat v institucích (ohniskové skupiny). Následuje návrh, implementace a evaluace metodiky, s triangulací zdrojů a tematickou analýzou dat (v rámci jednotlivých případů i napříč případy). Zjištění ukazují, že podpora sexuality je v pobytových službách nejčastěji limitována kombinací institucionálních pravidel, nejistoty personálu v tématu a obav z rizik. Současně se potvrzuje potřeba strukturované metodiky, která propojuje lidskoprávní rámec s bezpečím (souhlas/nesouhlas, hranice, prevence zneužívání), posiluje tělesné sebepojetí a nabízí personálu konkrétní postupy pro citlivou podporu intimity a vztahů žen s mentálním postižením. Podpora sexuality žen s mentálním postižením vyžaduje vyvážení autonomie a ochrany, posílení kompetencí personálu a vytvoření srozumitelného, bezpečného a prakticky realizovatelného rámce v zařízení. Výsledky podporují směr k participativním a zážitkovým programům, které rozvíjejí tělesné uvědomění, komunikaci potřeb a bezpečné nastavování hranic.
Mgr. Karolína Tvarůžková
4. ročník DSP Speciální pedagogika
Bc. Jana Valůšková
2. ročník NMgr. studia programu Speciální pedagogika – poradenství
PROCES VYROVNÁVÁNÍ SE MATEK S VROZENÝM NEBO ZÍSKYNÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM U DÍTĚTE VE VĚKU DO 10 LET
Anotace příspěvku:
Předkládaný příspěvek, vycházející z diplomové práce, se zaměřuje na proces vyrovnávání se matek, jejichž dětem bylo v raném dětství diagnostikováno zrakové postižení. Matky jsou se svým dítětem biologicky i psychicky provázané již od období těhotenství, přičemž tato vazba se prohlubuje během porodu a následné péče o dítě. Vzhledem k intenzitě tohoto vztahu může být zjištění postižení dítěte matkami považováno za zásah do mateřské identity, který vede k pocitům méněcennosti (Vágnerová, 2014). Zlomový okamžik nastává zjištěním diagnózy, kdy matky čelí obavám z budoucnosti a nezodpovězeným otázkám (Kimplová et al., 2023).
První část shrnuje teoretická východiska adaptace matek na zjištěné postižení dítěte prostřednictvím procesu akceptace tvořeného z pěti fází, který vychází z modelu Kübbler-Rossové (Vágnerová, 2014). Následně představí možné copingové strategie uplatňované při zvládání náročných situací, jež pro člověka představují nadlimitní zátěž a vyžadují dostatečné úsilí pro vyrovnání se s ní (Paulík, 2017).
Hlavní část je věnována prezentaci výsledků kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů se sedmi matkami dětí s těžkým zrakovým postižením. Získaná data byla analyzována metodou IPA (Smith et al., 2022). Cílem výzkumu bylo zmapovat komplexní emoční prožívání matek a vliv blízkého i širšího okolí na jejich adaptaci. Výsledky jsou prezentovány více idiograficky, neboť každá matka prožila svou situaci individuálně. Z analýzy vznikla tři hlavní témata zastřešující celkové prožívání: Zdraví dítěte, Svět kolem matky a dítěte a Matčino prožívání časem.
Výsledky potvrzují, že zjištěná diagnóza dítěte byla pro matky zásadním zlomem provázeným pochybnostmi o rodičovské identitě a obavami do budoucnosti. Klíčovými faktory byly odlišné způsoby sdělení diagnózy lékaři a reakce či chování okolí, které působily buď podpůrně nebo jako další zátěž. Významnou pomoc pro všechny matky představovalo využití sociálních služeb či neziskových organizací, které matkám pomohly v porozumění potřebám dítěte a rozvíjení jeho samostatnosti. Příspěvek otevírá další možnosti k hlubšímu porozumění subjektivním zkušenostem matek dětí s postižením a zdůrazňuje potřebu citlivého přístupu okolí a zejména odborníků z lékařské a speciálněpedagogické praxe.
